FIP – Infekční peritonitida koček

FIP – Co a jak?

FIP. Jen samotné vyřknutí tohoto slova vyvolá děs v každém majiteli kočky. Aby ne – FIP zabíjí. Zabíjí s jistotou. A co víc, zabíjí hlavně mladé kočky. Co ale přesně ‘fipka’ znamená? Na co přesně ty kočky umírají?

FIP je zkratka pro felinní infekční peritonitidu = infekční zánět pobřišnice koček. Slovo ‘infekční’ nelze brát úplně doslova. Samotný virus (dále FIPV) se až na transplacentární přenos mezi kočkami nepřenáší a tedy FIP sama o sobě nakažlivá není. Nicméně i tak má ono ‘infekční’ své opodstatnění. FIPV má původ ve felinním coronaviru (dále FCoV). Tento virus je vysoce nakažlivý, přenáší se především fekálně-orální cestou. Uvádí se, že 50% koček (v rizikových prostředích – tedy všude tam, kde je vysoká koncentrace koček – až 80%) je tímto virem nakaženo. FCoV ve své základní formě zůstává ve střevech, výsledkem pak můžou být mírné průjmy, které rychle odezní. Ve vyjímečných případech (5-10% ze všech nositelů FCoV) ale může dojít k mutaci, FCoV se změní v FIPV – úplně se změní jeho struktura – a proniká krevním řečištěm do celého těla, kde pak vyvolá onemocnění FIP.

To, jak probíhá onemocnění dál, především závisí na míře reakce imunitního systému. FIP se označuje za tzv. imunitně zprostředkované onemocnění. To znamená, že virus využívá buněk imunitního systému. Jakmile FCoV zmutuje ve FIPV, změněná struktura mu umožní vstup do makrofágů, které se šíří po celém těle a dochází k zánětlivé reakci kolem cév, kde se takto infikované buňky nacházejí. To znamená, že za onemocnění je zodpovědná především interakce imunitního systému s FIPV.

Při rozvoji FIP jsou pak dvě možnosti, jak může imunitní systém zareagovat a dle toho dojde i k rozvoji dvou různých forem onemocnění. K rozvoji ‘mokré’ nebo také ‘efuzivní’ formy dojde, pokud imunitní systém nedokáže s virem více bojovat. K ‘suché’ nebo také ‘neefuzivní’ formě dojde, pokud imunitní systém dokáže zpomalit replikaci viru a tím i částečně omezí zánětlivou reakci. A i když kočky se suchou formou FIP přežívají déle (v některých případech až 2 roky), obě formy jsou v současné době stále neléčitelné a končí vždy smrtí. Jak onemocnění postupuje, dochází nakonec k multiorgánovému selhání a kočka umírá. Ve většině případů však dojde k eutanázii mnohem dříve, aby se předešlo zbytečnému utrpení.

“Pomoc! Má moje kočka FIP?”

Onemocnění FIP je těžké nejen pro majitele, ale také pro veterináře, jelikož 100% jistá diagnóza je skoro nemožná. Stejně tak záběr příznaků je natolik široký a často i nespecifický, že nelze dle nich s jistotou říct – ‘tohle je FIP’. V počáteční fázi se může projevit pouze mírným onemocněním horních cest dýchacích – a málokdo při ‘pouhé’ rýmě myslí hned na to nejhorší.

Mezi příznaky mokré FIP patří:

  • horečka nereagující na antibiotika
  • hubnutí
  • nechutenství
  • únava až apatie
  • tvoření výpotku v břišní nebo hrudní dutině
  • žloutenka
Vlevo Mozart (*2016 – † 2018) – zažloutlé sliznice (žloutenka). Vpravo Frejulka (*3/2018 – †11/2018 – hubenost spojená s nafouklým břichem plným tekutiny je pro mokrou FIP velmi typickým obrazem.

Mezi příznaky suché FIP patří:

  • horečka nereagující na antibiotika
  • únava
  • hubnutí
  • nechutenství
  • změny na očích – záněty, krev či hnis v oční komoře, apod.
  • zánět mozku projevující se neurologickými příznaky – ‘opilá’ chůze, slabost končetin, záchvaty a křeče
  • záněty kterýchkoliv dalších orgánů vedoucí k jejich selhávání – příznaky se pak liší dle postiženého orgánu
Výsledky kočky s mokrou FIP v počáteční fázi. K anémii ještě nedošlo, celkový protein stále v normě, bilirubin jako ukazatel funkce jater zvýšen pouze mírně. Nicméně i v této fázi je zvýšený globulin a nízký poměr albuminu a globulinu, což podporuje diagnózu FIP.

Při diagnostice se dobrý veterinář opírá o anamnézu, příznaky a výsledky vícero laboratorních testů. Sleduje se především stav vnitřních orgánů (zejména játra odchází brzy), hodnoty červených a bílých krvinek, celkového proteinu a poměr albuminu a globulinu. Co by vám dobrý veterinář neměl nikdy nabízet, je tzv. FIP SNAP test. Jedná se o rychlotest na přítomnost protilátek proti FCoV. Je to test nic neříkající, zbytečný a naprosté plýtvání penězi. Jak již bylo zmíněno, FCoV má v sobě naprostá většina koček, aniž by jim za celý život něco bylo. Tekutina v břiše nerovná se FIP. Pozitivní rychlotest nerovná se FIP. Je nutné požadovat důkladnou diagnostiku nebo vyhledat jiného veterináře. Ono, co se alespoň příznaků týká, FIP může být prakticky cokoliv.

Pokud se jedná o mokrou formu FIP, zabíjí velmi rychle, většinou do dvou týdnů je z kočky v kondici troska. Zato diagnostika je alespoň o trochu jednodušší. To znamená, že pro potvrzení není nutná pitva ani biopsie. Punkcí se odebere vzorek výpotku a odešle se na PCR vyšetření do německé laboratoře Laboklin. FCoV nemá ve výpotku co dělat, proto pozitivní výsledek je dostatečným průkazem FIP. Naproti tomu výsledek negativní není vylučující – stále to FIP být může. Ale taky nemusí. Opravdu to není jednoduché. FIP může imitovat řada onemocnění – od nemoci jater, přes toxoplazmózu až po bakteriální zánět pobřišnice. Proto je tak důležité dbát na důslednou diagnostiku od veterináře. Pokud po zjištění výpotku v břiše provede pouze rychlotest a ihned zavelí ‘uspat!’, je na čase se poohlédnout jinde.

 

Terapie

Při FIP se stále ještě nedá hovořit o léčbě, pouze o podpůrné terapii. Ačkoliv jsou na dobré cestě hned dva léky účinné na mokrou FIP, ještě pár let potrvá, než budou schválené a k dispozici.

U Frejulky byla punkce velmi prospěšná a trvalo dlouho, než se tekutina znovu vytvořila. To však bohužel nebývá příliš časté.

Mokrá FIP postupuje velmi rychle. Jistou úlevu může přinést odsátí vytvořené tekutiny. Není však možné provádět toto příliš často, jelikož odsátím kočka přichází také o proteiny a mohlo by tak dojít ke zhoršení stavu. V případech, kdy se tekutina vytvoří ve stejném množství do pár dnů, nemá smysl punkci nadále provádět. Jako obrana proti sekundárním infekcím se používají antibiotika a pro omezení zánětlivé reakce kortikoidy. Ty mají další výhodu, že také zvyšují apetit. Nic z tohoto ale nedokáže FIP zastavit. Je to jen způsob, jak dát majitelům alespoň o trochu víc času se s milovaným zvířátkem rozloučit.

Suchá FIP má výhodu ve své ‘chronicitě’. Příznaky bývají mírné a postup pozvolný. Díky tomu kočky často přežívají mnoho měsíců. Co se týče podpůrné terapie, současným trendem jsou především dva preparáty. Polyprenyl immunostimulant (VetIMMUNE PI) a kočičí interferon (Virbagen Omega). Oba preparáty nejsou zrovna levné a je nutné vždy pamatovat na to, že FIP nedokáží vyléčit, pouze zpomalit a i to ne ve všech případech. Je pak již na každém, zda se rozhodne tuto podpůrnou terapii vyzkoušet.

“Umřela mi kočka na FIP. Zemřou mi i všechny ostatní?”

Již propuklá FIP sama o sobě není pro ostatní kočky v domácnosti nijak nakažlivá. Prostě není. To, co si kočky přenáší mezi sebou, jsou již zmíněné FCoV. Pokud v nějaké domácnosti již FIP propukla, je slušná šance, že všechny ostatní kočky v sobě FCoV už dávno mají. Proto testování přeživších koček nemá moc velký smysl. To však neznamená, že u nich FIP taky propukne. Pravděpodobnost, že virus zmutuje i u nich, je velmi nízká. Stejně tak nemá smysl nemocnou kočku od ostatních oddělovat. Naopak se tím vše jen zhorší. Stres z oddělení zapůsobí nepříznivě na kočku nemocnou a zároveň je to jeden z faktorů přispívající k rozvoji FIP, takže se tím ohrozí i kočky zdravé. Nejlepším řešením je omezit stres na minimum, podporovat imunitu a užívat si každého dne.

“Jak poznám, kdy je čas?”

Smutnou realitou každého majitele s umírající kočkou je, že nakonec přijde chvíle, kdy se musí rozhodnout. Je to to nejtěžší možné rozhodnutí. Rozhodnutí o ukončení života.

Často se bojí, že k eutanázii přistoupí příliš brzy a mohli si tak ještě užít společnosti jejich milovaného člena rodina. A nebo naopak k ní přistoupí příliš pozdě, kdy už kočka trpí.

Základní poučkou je – “příliš brzy je lepší než příliš pozdě”. Je nutné si přiznat, že tu jde především o blaho zvířátka, za které máme zodpovědnost. A v momentě kdy vidíme mizernou kvalitu života, apatii, nechutenství, močení pod sebe, či takříkajíc ztrátu ‘jiskry’ v očích, je ten nejvyšší čas. A to i v případě, kdy nás stále vítá. Vrní. Mazlí se. Těší se z naší blízkosti. Je přece o tolik lepší, aby kočička zemřela v takovéto fázi, kdy jí sice není dobře, ale stále netrpí. Než aby došlo k eutanázii ve fázi, kdy se kočka dusí, prakticky nevnímá okolí a ukončení života je pro ní doslova vysvobození.

3 komentáře: „FIP – Infekční peritonitida koček

    1. Dobrý den,
      pokud je kočička aktuálně bez potíží, není možné nijak zjistit, zda u ní dojde k rozvoji FIP. Provádět rychlotest na přítomnost protilátek proti coronavirům nedoporučuji. Na ty je pozitivní většina koček (aniž by u nich FIP někdy propukla) a zbytečně by vás to tak vystresovalo.
      Co se týče diagnostiky kočky již nemocné, tak cena krevních testů (hematologie + biochemie) se liší dle konkrétního pracoviště, ale bývá to do 1000 Kč. PCR tekutiny (jakožto opravdu smysluplný test) pak také stojí kolem tisícovky.

  1. Hezký článek, ale jsou v něm dvě naprosto zásadní chyby:
    1, FIP se již dá léčit! Tým Dr. Pedersena z Univerzity Davis of California loni úspěšně potvrdil klinické zkoušky preparátu, jehož účinnost byla přes 60%. Letos pak potvrdili ještě lepší výsledky s preparátem označovaným jako GS-441524 . Oba preparáty se dají do EU dovézt buď z Číny nebo z USA. Na jedné pražské klinice již provedli aplikaci, kdy se kotě až zázračně uzdravovalo, leč zemřelo na komplikace dýchací soustavy. Pomoc přišla pozdě. Jen upozorňuji, že jedna série dávek přišla na cca 250.000,-Kč. To co se nyní řeší je schválení FDA (v USA) a tím uvedení preparátu do komerční produkce, čímž se cena dramaticky sníží.
    2, Naprosto nelze doporučit předražený, nesmyslný prepaprát VetIMMUNE PI. To radši dejte peníze na útulky. Je to dvojsodná sůl polyprenol fosfátu, která se v Rusku prodává 10 litrů za cca 100Kč. U nás by stejné množství stálo několik desítek tisíc. Je to tedy jen kasírování zoufalých majitelů. Fosprenyl se v Rusku používá jako imunostimulant drůbeže ve velkochovech. Byl vyvinut v SSSR a měl být levným prostředkem (vyráběn z jehličí) na imunostimulaci zvířat, především drůbeže. Jedna emigrantská rodina si jeho recepturu dovezla do USA, kde si udělala patent a nyní na tom rejžuje.

Napsat komentář